Vzorový řád krematoria

variantně podle osoby provozovatele, je-li provozovatelem krematoria
· obec
název obce, kým je obec zastoupená (jméno a funkce zastupující osoby), sídlo, tel. spojení, popř. e-mailová adresa
· právnická osoba
název, kým je právnická osoba zastoupená (jméno a funkce zastupující osoby), sídlo, tel. spojení, popř. e-mailová adresa
· fyzická osoba
paní, pan (jméno, příjmení fyzické osoby), adresa trvalého pobytu, tel. spojení, popř. e-mailová adresa
jako provozovatel krematoria vydává v souladu s ustanovením § 14 odst. 2 písm. b) zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pohřebnictví)

řád krematoria v …
(označení obce, na jejímž katastrálním území je krematorium provozováno)

Článek 1
Základní ustanovení
Řád krematoria stanoví podmínky, za nichž provozovatel krematoria zabezpečuje provozování krematoria podle § 13 zákona o pohřebnictví. Je závazný pro provozovatele krematoria, jeho zaměstnance a ve vztahu k rozsahu a způsobu poskytování služeb pro všechny subjekty, které služeb krematoria využívají.

Článek 2
Rozsah služeb
Krematorium zabezpečuje
· zpopelňování lidských pozůstatků a exhumovaných lidských ostatků a související nakládání s nimi, úpravu a ukládání popela do uren, jejich předávání nebo rozesílání
· zpopelňování tkání nebo orgánů odňatých žijícím osobám při poskytování zdravotní péče ve zdravotnických zařízeních včetně potracených nebo předčasně odňatých lidských plodů (dále jen lidské tkáně a orgány)
· další činnosti, jako provozování obřadní síně, provádění smutečních obřadů apod.

Článek 3
Provozní doba
Provozní doby pro poskytování služeb krematoria
zde je možné odlišit provozní doby pro subjekty využívající služeb krematoria, tzn. zejména pro
· příjímání lidských pozůstatků a lidských tkání a orgánů ke zpopelnění
· výdej uren se zpopelněnými ostatky
· jiná jednání s veřejností
· příjem objednávek pro smuteční obřady, pokud je krematorium provádí, upřesnění doby a způsobu jejich konání (délka apod.), alternativně je lze upravit v článku 12 pojednávajícím o provádění pietních aktů.

Článek 4
Podmínky pro přijímání lidských pozůstatků, lidských ostatků a tkání a orgánů ke zpopelnění
(1) Provozovatel krematoria je oprávněn převzít lidské pozůstatky ke zpopelnění a zpopelnit je, pokud jsou splněny podmínky upravené v § 14 odst. 1 zákona o pohřebnictví (tzn. zpopelnit je jen tehdy, je-li úmrtí doloženo listem o prohlídce mrtvého vystaveným prohlížejícím lékařem a v případě provedení pitvy doplněným o příslušné údaje lékařem, který pitvu provedl; v případě podezření ze spáchání trestného činu v souvislosti s úmrtím je kromě toho nutný i písemný souhlas státního zástupce nebo jiného orgánu činného v trestním řízení, který je k tomu oprávněn podle Trestního řádu). Splnění těchto podmínek doloží předávající pohřební služba příslušným zaměstnancům krematoria při přijetí lidských pozůstatků.
(2) Provozovatel krematoria je povinen vyžadovat, aby předávané lidské pozůstatky byly uloženy v rakvích způsobem, uvedeným v příslušných ustanoveních zákona o pohřebnictví, zejména v
· § 4 odst. 1 písm. a (uložení lidských pozůstatků osoby, která v době úmrtí byla nakažena nebezpečnou nemocí nebo lidských pozůstatků ve stavu pokročilého rozkladu pouze do konečné rakve),
· § 5 odst. 3 (okresní hygienik může stanovit způsob nakládání s lidskými pozůstatky osob nakažených v době úmrtí nebezpečnou nemocí, např. užít neprodyšně uzavřenou rakev a označit ji zákazem otevření)
· § 8 odst. 1 (provozovatel pohřební služby je povinen zajistit, aby lidské pozůstatky při převozech na místo pohřbení nebo vystavení byly oblečené a uloženy do konečné rakve)
· § 8 odst. 2 (uložení nekonzervovaných nebo nebalzamovaných lidských pozůstatků přepravovaných po dobu přesahující 8 hodin nebo na vzdálenost větší než 500 km v neprodyšně uzavřené rakvi nebo v chladicím zařízení).
(3) Lidské pozůstatky v rozkladu, k nimž má být konán smuteční obřad, musí být v zájmu ochrany zdraví zaměstnanců a estetického průběhu smutečního obřadu uloženy do mrazicího boxu na –10 °C, a to až do doby konání smutečního obřadu. Zpopelnění takových lidských pozůstatků může krematorium provést přednostně, za zvláštní příplatek. Po dohodě s osobou sjednávající pohřbení lze provést zpopelnění i před smutečním obřadem.
(4) Lidské pozůstatky dopravené ke zpopelnění z jiného státu lze přijmout ke zpopelnění a zpopelnit je jen tehdy, pokud byla splněna ustanovení o přepravě lidských pozůstatků ze zahraničí obsažená v § 9 odst. 4 zákona o pohřebnictví.
(5) Každé lidské pozůstatky a lidské ostatky mohou být zpopelňovány pouze v samostatné rakvi. Zetlelé lidské ostatky exhumované z jednoho hrobu (hrobky) mohou být zpopelněny ve společné rakvi.
(6) Zdravotnické zařízení může sjednat s krematoriem zpopelnění lidských tkání a orgánů, přitom musí předložit prohlášení, že v rakvi jsou pouze lidské tkáně a orgány, u nichž není podezření z trestného činu. Lidské tkáně a orgány lze zpopelňovat pouze v samostatných rakvích, popř. schránkách odsouhlasených provozovatelem krematoria.
(7) Do rakve s lidskými pozůstatky a ostatky nebo s lidskými tkáněmi a orgány nesmí být vloženy předměty z nespalitelných hmot, pokud se nejedná o šperky či kovové zubní náhrady, příp. nespalitelné části oděvů zemřelých a hořlaviny I. a II. třídy.

Článek 5
Druhy rakví, které je možné zpopelňovat
Rakev určená pro zpopelnění lidských pozůstatků nebo lidských ostatků musí
provozovatel krematoria si může vybrat z následujících alternativ, popř. připustit obě možnosti

alternativa 1
být vyrobena v souladu s ČSN 49 3160 a pro užitý typ rakve musí být vydán atest ekologické nezávadnosti

alternativa 2
vyhovovat těmto podmínkám:
1. nesmí přesahovat délku 220 cm, šířku 80 cm a výšku včetně podstavce 76 cm,
2. nesmí propouštět kapaliny,
3. pro užitý typ rakve musí být vydán atest ekologické nezávadnosti.
Článek 6
Evidence lidských pozůstatků, lidských ostatků, lidských tkání a orgánů přijatých ke zpopelnění

(1) Rakev s lidskými pozůstatky a s lidskými ostatky určená ke zpopelnění musí být před předáním krematoriu označena štítkem se jménem a příjmením zemřelého a typovým označením rakve. Přijetí musí krematorium neprodleně zaevidovat v knize příjmu. Přijímající pracovník ověří, zda údaje na štítku a v knize příjmu souhlasí s údaji v listu o prohlídce mrtvého. Při zjištění nesrovnalostí je přijímající pracovník krematoria oprávněn přijetí lidských pozůstatků nebo lidských ostatků do vyřešení nesrovnalostí odmítnout.
(2) Jestliže je v listu o prohlídce mrtvého uvedeno, že zemřelý měl snímatelné nebo nesnímatelné předměty, o nichž lze předpokládat, že jsou z drahých kovů, vyznačí přejímající pracovník tuto skutečnost výrazně do knihy příjmu zemřelých v krematoriu a dále postupuje podle tzv. “zvláštního režimu zpopelnění” (viz článek 11 ).
(3) Zápis převzatých lidských pozůstatků a lidských ostatků do knihy příjmu zahrnuje
· identifikaci předávající pohřební služby nebo předávajícího jiného subjektu
(v případě zpopelňování lidských ostatků může jít např. o provozovatele pohřebiště)
· datum přijetí lidských pozůstatků nebo lidských ostatků
· jméno a příjmení zemřelého
· den, měsíc, rok a místo narození
· datum obřadu (má-li být proveden obřad)
· popis předaných předmětů, o nichž lze předpokládat, že jsou z drahých kovů (ozdoby, protetika apod.)
· označení typu dodané rakve
· podpis předávajícího subjektu
· podpis přijímajícího zástupce krematoria

(4) Zpopelnění lidských pozůstatků, lidských ostatků, lidských tkání a orgánů se zaznamenává do tzv. knihy zpopelnění, která obsahuje
· evidenční číslo zpopelnění
· jméno a příjmení zemřelého
· den, měsíc, rok a místo narození
· poslední trvalé bydliště
· den, měsíc, rok a místo úmrtí
· den, měsíc, rok a datum zpopelnění
· komu byla urna vydána, popř. jak s ní bylo jinak naloženo (v případě, že urna nebyla osobou sjednávající pohřbení nebo jí pověřenou osobou vyzvednuta).

(5) Kromě těchto údajů může kniha zpopelnění obsahovat ještě další údaje, pokud to provozovatel krematoria považuje za účelné.
(6) Evidenční čísla zpopelnění jsou přidělována v  knize zpopelnění pracovníkem krematoria v postupném pořadí (od počátku zahájení provozu krematoria) při zápisu údajů z listu o prohlídce mrtvého.
(7) Listy o prohlídce mrtvého, které slouží jako zdroje informací pro vedení evidence, jsou zakládány v krematoriu podle evidenčních čísel zpopelnění.

Článek 7
Uložení lidských pozůstatků, lidských ostatků a lidských tkání a orgánů do zpopelnění
(1) Krematorium ukládá lidské pozůstatky a nezetlelé lidské ostatky do zpopelnění pouze v chladicím zařízení splňujícím podmínky uvedené v § 7 odst.1 písm.e) zákona o pohřebnictví, tzn.:
Chladicí zařízení musí zajišťovat trvalé udržení teploty v rozmezí 0 až + 2°C a v případě, kdy lhůta od zjištění úmrtí přesáhne 1 týden, nebo kdy to vyžaduje stav lidských pozůstatků, v chladicím zařízení zajišťujícím trvalé udržení teploty nižší než – 10°C.
(2) Zetlelé lidské ostatky a lidské tkáně a orgány ukládá krematorium do zpopelnění v chladicím zařízení při teplotě 0 až + 2 °C.
(3) Lidské pozůstatky a lidské ostatky přijaté ke zpopelnění jsou do chladicího zařízení krematoria ukládány vždy v rakvi, lidské tkáně a orgány v rakvi nebo ve schránce odsouhlasené provozovatelem krematoria.
(4) Jestliže je v listu o prohlídce mrtvého uvedeno, že zemřelý měl snímatelné nebo nesnímatelné předměty, o nichž lze předpokládat, že jsou z drahých kovů, postupuje se při uložení rakve s lidskými pozůstatky do zpopelnění podle tzv. “zvláštního režimu zpopelnění” (viz článek 11).
Článek 8
Podmínky zpopelňování lidských pozůstatků, lidských ostatků, lidských tkání a orgánů
(1) Rakev s  lidskými pozůstatky, lidskými ostatky, lidskými tkáněmi a orgány musí být před zasunutím do kremační pece označena podle § 14 odst. 2 písm. e) zákona o pohřebnictví (tzn. opatřena značkou nezničitelnou ohněm, obsahující číslo záznamu o zpopelnění – tzv. evidenční číslo zpopelnění – v návaznosti na vedenou evidenci).
(2) Krematorium je povinno dbát, aby se zpopelňování provádělo při dodržování všech hygienických a pietních zásad, popel jednoho mrtvého se nemísil s popelem jiného mrtvého nebo nedošlo k jeho záměně.
(3) Jestliže je v listu o prohlídce mrtvého uvedeno, že zemřelý měl snímatelné nebo nesnímatelné předměty, o nichž lze předpokládat, že jsou z drahých kovů postupuje se podle tzv. “zvláštního režimu zpopelnění” (viz článek 11).
(4) O pořadí zpopelňování rozhoduje provozovatel krematoria, přihlíží přitom k  provozním, hygienickým a estetickým důvodům.

Článek 9
Způsob ukládání zpopelněných lidských ostatků do uren
(1) Po každém zpopelnění musí být popel pečlivě a úplně vybrán z kremační pece a uložen do urny v souladu s ustanovením § 14 odst. 2 písm. f) zákona o pohřebnictví, tzn.:
Popel zbavený kovových a jiných nespalitelných příměsí spolu s nespalitelnou značkou obsahující číslo záznamu o zpopelnění – tzv. evidenční číslo zpopelnění – je třeba uložit do pevně uzavíratelné urny, důkladně ji uzavřít a označit štítkem obsahujícím
· číslo záznamu o zpopelnění (evidenční číslo zpopelnění)
· jméno a příjmením zemřelého;
· místo a datum narození, úmrtí a zpopelnění
k těmto označením doporučujeme připojit i
· název krematoria
(nejlépe vycházející z označení obce, na jejímž katastrálním území je krematorium provozováno).
(2) Popel, který se po jednotlivých zpopelněních nevejde do uren předávaných pozůstalým, je povinen provozovatel krematoria shromažďovat a ukládat do společného hrobu.

Článek 10
Uskladnění a předávání uren
(1) Při výdeji urny osobě, která sjednala pohřbení nebo jí pověřené osobě, postupuje krematorium podle § 14 odst. 2 písm. h) zákona o pohřebnictví, tzn.:
Bez zbytečného odkladu je třeba vyzvat k převzetí a předat urnu fyzické nebo právnické osobě, která sjednala pohřbení, nebo jí pověřené osobě (případně na vyžádání urnu oprávněné osobě zaslat). Pokud tato osoba do 12 měsíců ode dne zpopelnění urnu od provozovatele krematoria nepřevezme, je provozovatel krematoria oprávněn lidské ostatky uložit smísením se zemí do společného hrobu na veřejném pohřebišti (datum a místo, kde byly zpopelněné lidské ostatky uloženy do společného hrobu musí být evidovány).
(2) Převzetí urny s popelem potvrdí svým podpisem v knize zpopelnění osoba, která sjednala pohřbení.

(3) Dovoluje-li to dostatek místa, může krematorium zajišťovat za zvláštní poplatek dočasnou úschovu urny.

Článek 11
Zvláštní režim zpopelnění
(1) Provozovatel krematoria je povinen podle § 14 odst. 2 písm. g) zákona o pohřebnictví předat proti písemnému potvrzení soudu, příslušnému k projednání dědictví, k dědickému řízení předměty nalezené mezi zpopelněnými lidskými pozůstatky, o nichž lze zejména s přihlédnutím k listu o prohlídce mrtvého důvodně předpokládat, že jde o slitky z drahých kovů.
(2) K zabezpečení tohoto požadavku je stanoven tzv. “zvláštní režim zpopelnění” zahrnující následující postup:
tento postup je doporučením, jak realizovat zákonem stanovený požadavek
1. Je-li v listu o prohlídce mrtvého uvedeno, že má při sobě snímatelné nebo nesnímatelné předměty, o nichž lze důvodně předpokládat, že jsou z drahých kovů, je povinen přejímající pracovník provést jejich fyzické porovnání s údaji uvedenými na listu o prohlídce mrtvého (výjimku tvoří případy, pokud okresní hygienik zakázal otevření rakve v rámci stanovení způsobu nakládání s lidskými pozůstatky podle § 5 odst. 6 zákona o pohřebnictví). Pokud jsou zjištěny nesrovnalosti, je povinen mrtvého nepřevzít, nepotvrdí-li písemně zjištěný rozdíl osoba předávající lidské pozůstatky.
2. Po provedení kontroly dle odst. 1 uloží rakev s lidskými pozůstatky v uzamčeném chladicím zařízení až do doby převzetí ke zpopelnění.
3. Při převzetí rakve z chladicího zařízení, jejím transportu ke kremační peci, vložení do pece a dále při hledání nemagnetických kovových slitků, o nichž lze předpokládat, že jsou z drahých kovů, jejich zaevidování a uložení musí být kromě pracovníka provádějícího zmíněné úkony po celou dobu přítomen druhý, dozorující pracovník, určený provozovatelem krematoria..
4. Před zpopelněním provedou pracovníci uvedení v předchozím odstavci kontrolu snímatelných nebo nesnímatelných předmětů z drahých kovů, dle zápisu z knihy příjmu, případně listu o prohlídce zemřelého (výjimku tvoří případy, pokud okresní hygienik zakázal otevření rakve v rámci stanovení způsobu nakládání s lidskými pozůstatky podle § 5 odst. 3 zákona o pohřebnictví). Při zjištění nesrovnalostí nesmí být zahájeno zpopelňování až do vyřešení celého případu.
5. Zpopelnění může být zahájeno, pokud kontrola proběhne bez závad, případně po vyřešení zjištěných nesrovnalostí.
6. Po zpopelnění musí být odděleny nemagnetické kovové slitky, o nichž lze předpokládat, že jsou z drahých kovů.
7. Tyto slitky se blíže identifikují (váhově co nejpřesněji v g, nebo jiným způsobem, např. fotograficky, popisem apod.; vhodný způsob stanoví podle konkrétních podmínek a možností provozovatel krematoria) zaevidují a předají proti písemnému potvrzení místně příslušnému soudu pro pozůstalostní řízení.
Na základě stanoviska Ministerstva spravedlnosti je nutné tyto slitky předávat osobně soudu příslušnému k projednání dědictví.
Pro předávání do vlastních rukou doporučujeme vystavit protokol obsahující
· jméno a příjmení zemřelého
· poslední trvalé bydliště zemřelého
· datum narození a datum úmrtí zemřelého
· datum a evidenční číslo zpopelnění
· popis a váhu slitků
· datum předání
· jména, podpisy a razítka předávajícího a přejímajícího, popř. i evidenční nebo jednací číslo přejímajícího soudu.

Článek 12
Provádění smutečních obřadů
(1) Krematorium provádí podle objednávky fyzických a právnických osob smuteční obřady před zpopelněním, popřípadě smuteční obřady s vystavením urny se zpopelněnými ostatky.
(2) Krematorium umožňuje v souladu s ustanovením § 14 odst. 2 písm. c) zákona o pohřebnictví při smutečních obřadech účast registrovaných církví, náboženských společností a jiných subjektů a právnických osob v souladu s projevenou vůlí osoby sjednávající pohřbení.
(3) Při příjmu objednávky smutečního obřadu stanoví pracovníci provozovatele krematoria datum a dobu provedení obřadu.
(4) Smuteční obřady se provádějí ve stanovené provozní době zpravidla v pracovních dnech, v případě potřeby i ve dnech pracovního klidu, konají se v odstupu minimálně 30 minut. (Toto ustanovení lze alternativně zahrnout do článku 3 pojednávajícího souhrnně o provozní době krematoria.)
(5) Objednavatel si může rovněž objednat další služby, které může krematorium provést, pokud neodporují platným právním předpisům, veřejnému pořádku a důstojnosti obřadu.
(6) Denní pořad smutečních obřadů s vyznačením jmen zemřelých a doby konání obřadů vyvěsí provozovatel na obvyklém místě přístupném veřejnosti.
(7) Provozovatel je oprávněn odložit provedení kremačního obřadu, nebylo-li tělo zemřelého dopraveno do krematoria včas v potřebné lhůtě (konkrétně ji stanoví provozovatel krematoria) před začátkem smutečního obřadu.
(8) Krematorium umožní vystavení zemřelého (ve lhůtě do 1 týdne od úmrtí, je-li tělo konzervováno, i ve lhůtě delší – viz ustanovení § 4 odst. 1 písm. c) zákona o pohřebnictví), pokud o to sjednavatel pohřbení (smutečního obřadu) požádá ve lhůtě (konkrétně ji stanoví provozovatel krematoria) před začátkem smutečního obřadu.
(9) Rakve se zemřelými, pro něž má být proveden smuteční obřad, musí být přejímajícím pracovníkem krematoria viditelně označeny druhem smutečního obřadu, dnem a hodinou konání.
(10) Pro smuteční obřad rozloučení se zpopelněnými lidskými pozůstatky lze zapůjčit výhradně novou rakev zakoupenou od výrobce.
Jedná se o situaci, kdy je prováděn obřad již po zpopelnění zemřelého a zapůjčená rakev je pouze dekorací bez jakéhokoliv obsahu.
(11) Žádá-li sjednavatel pohřbení otevření rakve k ověření totožnosti zemřelého, krematorium mu je povinno vyhovět (s výjimkou případů, kdy to neumožní okresní hygienik podle ustanovení čl. 5 odst. 3 zákona o pohřebnictví). Vzniknou-li přitom jakékoliv pochybnosti, nesmí být zpopelnění provedeno, dokud nebude totožnost zemřelého bezpečně ověřena.
Vzhledem k tomu, že je nezbytně nutné vědět, čí pozůstatky mají být zpopelněny, je nutné v případě pochybností zvolit takový režim, aby nedošlo k ohrožení zdraví či životů přítomných. Hygienik v těchto případech bude muset určit další potřebný postup umožňující zjištění totožnosti zemřelého.
(12) Pracovníci krematoria nejsou oprávněni se zemřelým manipulovat, s výjimkou nejjednodušších úprav oděvu před pietním aktem. Za vzhled a úpravu zemřelého, typ dodané rakve, dodané věnce, kytice a jiné květinové dary včetně stuh odpovídá osoba (pohřební služba), která smuteční obřad v krematoriu objednala a předala krematoriu rakev se zemřelým a květinové dary.
(13) Pokud nebudou věnce, kytice a jiné květinové dary včetně stuh věnované k uctění památky zemřelého na požádání objednavatele vydány pozůstalým, budou provozovatelem krematoria po skončení smutečního obřadu zničeny.
(14) Připomínky týkající se dodané rakve, úpravy zemřelého nebo květinových darů může uplatnit sjednavatel pohřbení bezprostředně po zjištění nesrovnalostí u pohřební služby, s níž pohřbení zahrnující smuteční obřad sjednával. V zájmu zabezpečení předmětů potřebných pro reklamační řízení je třeba, aby o této skutečnosti informoval bezprostředně po pietním obřadu provozovatele krematoria. Ten poté posečká s likvidací předmětu reklamace, aby umožnil posouzení oprávněnosti uplatněné reklamace.
(15) Pozůstalí mohou uplatnit případné připomínky k průběhu smutečního obřadu v průběhu nebo bezprostředně po obřadu přímo v krematoriu u osoby zastupující provozovatele krematoria.

Článek 13
Chování pracovníků krematoria a jeho návštěvníků
(1) Pracovníci krematoria jsou povinni
· zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem svého zaměstnání,
· musí být vždy slušně a pietně oděni a musí zachovávat zásady osobní hygieny,
· chovat se k pozůstalým i ostatním návštěvníkům zdvořile a ohleduplně,
· zachovávat pietu k zemřelým, kteří jsou zpopelňováni,
· dbát, aby obřadní síň byla udržována v čistém, upraveném stavu a rakev se zemřelým byla k obřadu vystavena důstojně,
· zamezit vstupu nepovolaných osob do provozních prostor krematoria (žároviště, chladících komor apod.).
(2) Návštěvníci krematoria jsou povinni
· chovat se vždy způsobem odpovídajícím důstojnosti místa; není dovoleno zejména dělat hluk, užívat komunikační přístroje (mobilní telefony), kouřit, odhazovat odpadky, vodit (nosit) zvířata nebo si jinak nevhodně počínat,
· vstupovat do obřadní síně po uvedení pověřenými zaměstnanci krematoria, děti do 10 let mohou vstupovat do prostor krematoria jen v doprovodu dospělých,
· respektovat pokyny zaměstnanců krematoria spojené s pohybem v prostorách krematoria a zachováváním důstojnosti daného místa.
(3) Závažné porušení řádu krematoria jeho návštěvníky může být řešeno jako přestupek nebo trestný čin.

Článek 14
Ostatní ustanovení
Řád krematoria je k dispozici k nahlédnutí v kanceláři krematoria a vystaven na obvyklém místě vyhrazeném pro informace určené návštěvníkům krematoria, na požádání může být poskytnut smluvním partnerům krematoria.

Článek 15
Účinnost
Tento řád krematoria nabývá účinnosti …(účinnost musí být stanovena návazně na schválení řádu okresním hygienikem podle § 14 odst. 2 písm. b) zákona o pohřebnictví)
……………….. …………………………….
datum podpis provozovatele krematoria
Souhlas okresního hygienika :

Vzorový řád veřejného pohřebiště

Záhlaví a úvodní preambuli je třeba celkově upravit obvyklým způsobem podle toho, zda půjde o obecně závaznou vyhlášku nebo opatření obce. V části odkazující na příslušné ustanovení zákona lze uvést, že obec jako provozovatel veřejného pohřebiště podle § 16 odst. 1 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 479/2001 Sb. vydává v souladu s ustanovením § 19 citovaného zákona řád veřejného pohřebiště.
V této části textu lze rovněž doporučit zavedení legislativních zkratek pro zákon o pohřebnictví (“zákon”), veřejné pohřebiště (“pohřebiště”) a řád veřejného pohřebiště (“řád”), které jsou uplatněny v následujících ustanoveních.
Článek 1
Úvodní ustanovení

1. Řád upravuje provoz pohřebiště (upřesnění místa pohřebiště).
2. Provozovatel pohřebiště zajišťuje provozování pohřebiště v souladu s ustanovením § 18 odst. 2 zákona prostřednictvím (jméno, adresa fyzické osoby nebo název a sídlo právnické osoby, pokud jejím prostřednictvím obec pohřebiště provozuje).
Pro tuto osobu lze doporučit v řádu pohřebiště zavedení zkratky umožňující její zřetelné odlišení od“provozovatele pohřebiště”, jímž je ze zákona obec, registrovaná církev nebo náboženská společnost, tedy např. “správce pohřebiště”. Přitom je ovšem třeba dbát na to, aby povinnosti upravené řádem pohřebiště ve vztahu ke správci pohřebiště odpovídaly smluvnímu vztahu mezi provozovatelem pohřebiště a správcem pohřebiště .
Článek 2
Provozní doba pohřebiště

Provozní doba, v jejímž průběhu je pohřebiště zpřístupněno veřejnosti, se stanoví takto:

Uveden příklad, lze však upravit odlišně podle místních podmínek a možností:
leden, únor, listopad, prosinec…………………………………7-17 hod
březen, říjen……………………………………………… …… 7-17 hod
duben, květen, červen, červenec, srpen, září…………………7-19 hod
Památka zesnulých, vč. předcházející soboty a neděle… …7-19 hod

Pokud je třeba např. v souvislosti s prováděním prací zpřístupnit pohřebiště jiným osobám mimo takto stanovenou dobu, lze takovou situaci řešit v konkrétních případech samostatnými dohodami.
Článek 3
Pořádek na pohřebišti

1. Návštěvníci pohřebiště jsou povinni zdržet se takového jednání, které by se dotýkalo důstojnosti zemřelých nebo mravního cítění pozůstalých a veřejnosti: tz. zejména chovat se hlučně, pouštět přenosné nosiče zvuku, požívat alkoholické nápoje, omamné a psychotropní látky, odhazovat odpadky mimo nádob k tomu určených a používat prostory pohřebiště a jeho vybavení k jiným účelům, než k jakým jsou určeny.
2. Na pohřebišti je možné zdržovat se pouze v provozní době pohřebiště stanovené v článku 2 tohoto řádu.
3. Děti do 10 let mají na pohřebiště přístup pouze v doprovodu dospělé osoby.
4. Na pohřebiště je zakázán přístup podnapilým osobám a osobám se psy, kočkami a jinými zvířaty.
5. Na pohřebišti je zakázáno jezdit na jízdních kolech, koloběžkách, skateboardech a kolečkových bruslích.
6. Vozidla (s výjimkou invalidních vozíků) mohou na pohřebiště vjíždět a zdržovat se zde pouze se  souhlasem správce pohřebiště a při splnění jím stanovených podmínek. Vozidla do areálu pohřebišť jsou vpouštěna nejpozději 1 hod. před ukončením stanovené provozní doby pohřebiště a současně musí vozidlo pohřebiště opustit nejpozději 30 min. před ukončením této doby. Chodci mají vždy přednost před vozidly.
7. Pojízdné a průchodné plochy na pohřebištích je povoleno používat k parkování vozidel jenom v provozní době pohřebiště, a to pouze se  souhlasem správce pohřebiště. Není dovoleno parkovat vozidla u hrobových míst a provádět zde opravy a údržbu vozidel.
8. Přístup na pohřebiště nebo do jeho části může správce pohřebiště z oprávněných důvodů (terénní úpravy, náledí, vichřice, exhumace atd.) na vymezenou dobu omezit nebo zakázat.
9. Vstup na vsypové a rozptylové loučky je pro veřejnost zakázán. Věnce a kytice (bez nádob na vodu) lze umísťovat jen na plochy, které jsou na vsypových a rozptylových loučkách k tomuto účelu vyhrazené. Správce pohřebiště je oprávněn zvadlé nebo jinak znehodnocené květinové dary příp. jiné předměty z těchto míst odstranit.
10. Ukládání nádob, nářadí a jiných předmětů na zelené pásy a místa kolem hrobových míst není dovoleno.
11. Svítilny a svíčky je možno na pohřebištích rozsvěcovat na jednotlivých hrobových místech pouze tehdy, pokud jsou vhodným způsobem zabezpečeny proti vzniku požáru. Na vsypových a rozptylových loučkách je dovoleno rozsvěcovat svíčky jenom na vyhrazených plochách. V odůvodněných případech může správce pohřebiště používání otevřeného ohně (svíček aj.) omezit nebo zakázat.
12. Z hygienických důvodů není dovoleno v areálech pohřebišť pít vodu z vodovodních výpustí a studní. Tato voda je určena k provozním účelům správce pohřebiště a na zalévání zeleně při údržbě zeleně na pronajatých hrobových místech. Je zakázáno odnášet vodu v náhradních obalech z areálu pohřebišť.
13. Odpadky je třeba odkládat na stanovená místa; pokud je na pohřebišti zavedeno třídění odpadu, je nutno tato opatření respektovat.
14. Návštěvníci nejsou oprávněni provádět jakékoli zásahy do zeleně vysazené správcem pohřebiště, včetně nové výsadby zeleně, bez jeho souhlasu.
15. Pořádání pietních a vzpomínkových akci na pohřebišti je možné se souhlasem správce pohřebiště. Tím není dotčena povinnost svolavatele předem oznámit shromáždění podle zvláštního předpisu (zák. č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů).
16. Na pohřebišti je povoleno provádět jakékoli práce pouze v takovém rozsahu a takovým způsobem, který stanoví tento řád.
17. Dozor nad pořádkem na pohřebišti provádí správce pohřebiště.

Článek 4
Rozsah služeb poskytovaných na pohřebišti

Správce pohřebiště poskytuje zejména následující služby:
a) výkopové práce související s pohřbením a exhumací
b) pohřbívání
c) provádění exhumací
d) ukládání, rozptyl a vsyp zpopelněných lidských pozůstatků
e) pronájem hrobových míst
f) vedení související evidence o hrobových místech a o uložení lidských ostatků
g) správu a údržbu pohřebiště včetně komunikací a okolní zeleně v areálu pohřebiště.

Podle místních podmínek a potřeb lze činnosti uvedené pod písm. g) dále konkretizovat, např. takto:
· zajišťování provozu městské márnice a obsluhy a propůjčování obřadních síní
· zajišťování obsluhy a provozu veřejných WC
· zajišťování vrátní služby
· správu a údržbu objektů na pohřebišti (obřadní síně, komunikace, oplocení apod.)
· zajišťování likvidace odpadu
· údržbu a úpravu hrobových míst
· půjčování nářadí
· informační služby

 

Článek 5
Povinnosti a činnost správce pohřebiště v souvislosti s nájmem hrobových míst
Pokud by byl řád pohřebiště vydán obecně závaznou vyhláškou obce, celé následující ustanovení odst. 1 by v něm mohlo být obsaženo, jen pokud by provozovatelem i správcem pohřebiště současně byla sama obec. Pokud by však obec provozovala pohřebiště prostřednictvím jiného správce (právnické nebo fyzické osoby ve smyslu § 18 odst. 2 zákona o pohřebnictví), měly by být níže uvedené povinnosti obsaženy jen ve smlouvě uzavřené mezi obcí a touto právnickou nebo fyzickou osobou a nikoli v obecně závazné vyhlášce obce. V zájmu odstranění možného věcného nesouladu mezi obsahem smluvní úpravy a řádu pohřebiště lze sice postupovat tak, že smlouva by obsahovala při vymezení povinností správce odkaz na obecně závaznou vyhlášku obce, ale legislativní podstatu problému to neřeší. Pokud by totiž povinnosti správce pohřebiště byly obsaženy v obecně závazné vyhlášce obce, při jejich porušení by se správce dopustil správního deliktu podle § 58 zákona o obcích, čímž by došlo ke směšování soukromoprávní (občanskoprávní) a veřejnoprávní úpravy (za porušení povinnosti stanovené smlouvou nelze např. ukládat pokutu ve správním řízení). Podle právního názoru zastávaného Svazem měst a obcí je takové směšování nepřípustné.
1. Správce pohřebiště je povinen:
a) předat nájemci hrobového místa (dále jen “nájemce”) k užívání vyznačené, číselně označené hrobové místo;
U vsypu je vyznačeno toto místo pouze v dokumentaci vedené provozovatelem pohřebiště.
b) umožnit nájemci zřízení hrobového zařízení hrobu nebo hrobky za podmínek stanovených v článku 9.
c) umožnit nájemci užívání jeho hrobového místa a zařízení pohřebiště, zajistit přístup ke hrobovému místu a zdržet se jakýchkoli zásahů do hrobového místa nebo hrobového zařízení s výjimkou případů, kdy je nezbytné, např. v důsledku živelní pohromy, bezodkladně zajistit bezpečný a plynulý provoz pohřebiště, nebo kdy je třeba provést pohřbení do sousedního hrobu, kamenosochařské práce nebo úpravu pohřebiště – v takovém případě je omezení přístupu ke hrobovému místu možné pouze po nezbytně nutnou dobu; dojde-li k zásahu do hrobového místa nebo hrobového zařízení vinou správce pohřebiště a vznikne-li škoda, je správce pohřebiště povinen hrobové místo uvést do původního stavu.

2) Hrobová místa správce pohřebiště zřizuje a připravuje k pronájmu tak, aby vznikly ucelené řady, oddíly či skupiny hrobů a hrobek stejného charakteru a rozměrů. Nikdo nemá nárok na individuální umístění mimo vymezený prostor.

Následující ustanovení článku 6 lze použít v řádu pohřebiště jen tehdy, pokud není řád pohřebiště vydáván prostřednictvím obecně závazné vyhlášky obce, aby tímto nedocházelo k nahrazování soukromoprávních (občanskoprávních) vztahů veřejnoprávními (viz nálezy Pl. ÚS 27/93 a Pl. ÚS 29/93 konstatující, že vztah mezi pronajímatelem a nájemcem je vztahem občanskoprávním založeným na nájemních smlouvách, a nelze jej proto nahradit obecně závaznou vyhláškou obce). Pokud by řád pohřebiště byl vydán obecně závaznou vyhláškou obce, povinnosti nájemce hrobového místa by bylo třeba upravit pouze v nájemní smlouvě.
Článek 6
Povinnosti nájemce hrobového místa

Nájemce hrobového místa je povinen při užívání hrobového místa postupovat takto:
1. Hrobové zařízení zřídit v souladu s ustanoveními článku 9. Před zahájením prací si vyžádat písemný souhlas správce pohřebiště a řídit se při provádění prací jeho pokyny; má-li být zřízena hrobka, předat správci pohřebiště k odsouhlasení dokumentaci obsahující technickou zprávu, půdorys, bokorys a řez hrobkou s uvedením jména a adresy realizátora záměru, po dokončení hrobky požádat správce pohřebiště o její technické převzetí a řídit se pokyny vydanými správcem pohřebiště k trvalému užívání hrobky.
2. Provádět údržbu pronajatého hrobového místa a hrobového zařízení v následujícím rozsahu a následujícím způsobem:
a) Nejpozději do 3 měsíců od pohřbení do hrobu zajistit úpravu pohřbívací plochy hrobového místa.
b) Zajistit, aby plocha hrobového místa nezarůstala nevhodným porostem narušujícím estetický vzhled pohřebiště a průběžně zajišťovat údržbu hrobového místa a hrobového zařízení na vlastní náklady tak, aby jejich stav nebránil užívání hrobových míst ostatních nájemců a dalších osob.
c) Odstranit včas znehodnocené květinové a jiné dary, odpad z vyhořelých svíček a další předměty, které narušují estetický vzhled pohřebiště. Neodstraní-li tyto předměty nájemce hrobového místa na vsypové loučce, je správce pohřebiště oprávněn to učinit sám.
d) Neprodleně zajistit opravy hrobového zařízení pokud je narušena jeho stabilita, a ohrožuje tak zdraví, životy nebo majetek dalších osob. Pokud tak nájemce neučiní, je správce pohřebiště oprávněn zajistit bezpečnost na náklady a riziko nájemce hrobového místa.
3. Lavičky instalovat pouze se souhlasem správce pohřebiště (který stanoví povolený rozměr, tvar, barvu, umístění, upevnění apod.) a udržovat je v řádném stavu. Takové lavičky mohou používat všichni návštěvníci pohřebiště.
4. Do veřejné zeleně na pohřebišti, včetně výsadby nové veřejné zeleně, zasahovat pouze se souhlasem správce pohřebiště, který může ve svém souhlasu stanovit podmínky výsadby a regulace veřejné zeleně.
5. Zajistit na vlastní náklady, nejpozději do dne ukončení nájmu hrobového místa, odstranění hrobového zařízení včetně uren, jinak s nimi bude naloženo podle § 25 odst. 9 zákona.
6. Oznamovat správci pohřebiště veškeré změny údajů, potřebných pro vedení evidence pohřebiště v souladu s § 21 zákona.
7. Strpět číselné označení hrobů provedené správcem pohřebiště způsobem obvyklým na daném pohřebišti nebo jeho části.
8. Uložení lidských pozůstatků a lidských ostatků nebo jakékoli další nakládaní s nimi provádět jen způsobem, který je v souladu s článkem 7.
9. Zdržovat se na pohřebišti pouze v provozní době stanovené v článku 2.
Článek 7
Ukládání lidských pozůstatků a zpopelněných lidských ostatků a jejich exhumace

1. Lidské pozůstatky může do hrobů a hrobek ukládat pouze správce pohřebiště, jiná osoba jen s jeho souhlasem. Obdobně to platí i o provádění prací spojených se zajišťováním exhumací.
Obdobně jako při přijímání lidských pozůstatků ke zpopelnění by měl správce pohřebiště dbát na to, aby převzetí lidských pozůstatků bylo doloženo listem o prohlídce mrtvého; tento dokument by měl být podkladem i pro evidenci související s provozováním pohřebiště.
2. Zpopelněné lidské ostatky je možné uložit na pohřebišti vždy jen se souhlasem správce pohřebiště a způsobem, který stanoví.
3. Všechny rakve určené k pohřbení musí být označeny štítkem obsahujícím minimálně jméno zemřelého, datum narození a den pohřbu. Před spuštěním do hrobu musí být víko rakve pevně a trvale spojeno šroubem se spodní částí rakve.
4. Pro pohřbívání do hrobů musí být použity takové rakve, které ve stanovené tlecí době zetlí spolu s lidskými ostatky, tzn. nesmí obsahovat díly z PVC a jiných nerozložitelných materiálů, kovové díly jen omezeně; výplň rakví může být pouze z materiálů, jako dřevěné piliny, papír a látky, při výrobě rakví a jejich nátěrů nesmí být použity toxické látky.
5. Pro pohřbívání do hrobek je nutno použít rakve s maximálními rozměry 2,15 x 0,85 m, a to
– celodubové nebo z jiných tvrdých druhů dřev, do které bude umístěna poloviční zinková vložka nebo
– kovové s nepropustným dnem.
6. Přímou manipulaci s lidskými ostatky uloženými v hrobkách může správce pohřebiště provádět pouze se souhlasem okresního hygienika (resp. krajské hygienické stanice, podle navrhované právní úpravy přijímané v souvislosti se zrušením okresních úřadů).
Článek 8
Tlecí doba

Tlecí doba stanovená pro ukládání lidských pozůstatků do hrobů činí … let.
Článek 9
Zřizování hrobového zařízení a podmínky provádění prací na pohřebišti

1. Podmínky pro zřízení hrobového zařízení hrobu:
a) Základy musí odpovídat půdorysným rozměrům díla a hloubce základové spáry, která činí… mm.
Hloubku základů je třeba upřesnit pro konkrétní pohřebiště nebo jeho část s ohledem na klimatické vlivy, které mohou způsobovat promrzání a vysychání základové půdy. Při založení základů se musí brát ohled na zvláštní okolnosti, jako např. možnost porušení základů kořeny stromů apod., kde se minimální hloubky výše uvedené patřičně zvyšují, u náhrobků je také nutno brát v úvahu hloubku výkopu při předpokládaném otevírání hrobu s tím, že základová deska nesmí zasahovat do profilu výkopu hrobu.
Obvykle je hloubka založení základů stanovena na min. 600 mm pod úrovní terénu, ve zvláště nepříznivých podmínkách u jemnozrnných jílů až 1 m. Výšku základů lze snížit na úroveň 500 mm pod úroveň terénu v případě, že bude zamezeno promrzání např. štěrkovým polštářem.

b) Základy památníků a náhrobků musí být zhotoveny z dostatečně únosného materiálu, odolného proti působení povětrnosti např. z prostého betonu či železobetonu, kamenného, příp. cihelného zdiva apod.
c) Přední a zadní rámy hrobu musí být v jedné přímce s rámy sousedních hrobů.
d) Vlastní náhrobek a rámy musí být mezi sebou jednotlivě kotveny.
e) Při stavbě na svahovitém terénu musí být hrobové zařízení stejnoměrně odstupňováno (toto ustanovení je vhodné uplatnit, pokud to vyžadují terénní podmínky).
1. Podmínky pro zřízení hrobového zařízení hrobky:
a) Hloubka výkopu musí odpovídat počtu uvažovaných uložených rakví (maximálně však 260 cm).
b) Stěny musí být vybudovány z porézních materiálů (např. cihly), pokud bude použit litý beton, musí být vyvedena z hrobky difúzní zátka.
c) Stěny hrobky z porézních materiálů musí mít šíři nejméně 30 cm, v případě užití litého betonu nejméně 15 cm, a musí být izolovány přizdívkou, včetně impregnačních nátěrů.
d) Dno hrobky může být bez betonového pokryvu (pouze kopaná zemina). V případě, že bude dno vybetonováno, musí být zřízen trativod o rozměrech nejméně 40 x 40 a hloubce 50 cm, vyplněný drenáží.
e) Zdivo musí být umístěno na betonovém základě min. 50 cm vysokém v šíři podle předpokládané vyzdívky.
f) Do stěn hrobky musí být zabudovány vstupní otvory s madly.
g) Kovové prvky v hrobce (traverzy pro uložení rakví a stropní nosiče) musí být opatřeny antikorozními nátěry a jejich stav musí být kontrolován nejméně jednou za 10 let.
h) Zastropení hrobky je nutné provést tak, aby mohly být rakve lehce umístěny na jednotlivá stanoviště s tím, že vstupní otvor a vlastní světlost hrobky musí být nejméně 220 cm (podle velikosti rakví).
i) Na zastropení a uzavření hrobky musí být použity železobetonové překlady, jejich spáry zality betonem a povrch zaizolován.
j) Na zastropení je nutno použít 20 cm zeminy sloužící jako pachová zátka nebo umístit krycí desku neprodyšně uzavírající hrobku, se spárami vytmelenými trvalými tmely.
k) Nosnost stropu musí být nejméně 100 kg na 1 m2.
l) Vlastní hrobové zařízení s výjimkou rámů musí být postaveno mimo hlavní konstrukci hrobky, na samostatném základě.
2. Správce pohřebiště může ve svém souhlasu se zřízením hrobky stanovit
– dobu výstavby hrobky
– zabezpečení místa z hlediska pádu osob a bezpečnosti návštěvníků hřbitova
– požadavky na ochranu zeleně v okolí staveniště
– podmínky používání komunikací pohřebiště
– způsob skladování materiálů, odpadů a jejich likvidace
– povinnost dozoru při výstavbě
– průběžné a závěrečné kontroly postupu prací.
3. Zřízenou hrobku přejímá po technické stránce správce pohřebiště, který může pro trvalé užívání stavby určit
– druh používaných rakví pro pohřbení v hrobce
– způsoby a cyklus revizí hrobky.
Dokumentaci spojenou se zřízením hrobky je správce pohřebiště povinen archivovat.
4. Při provádění veškerých prací na pohřebištích je třeba dodržovat podmínky dohodnuté správcem pohřebiště, zejména
– respektování důstojnosti a místa a omezení hlučných prací
– neomezování průchodnosti komunikací a přístupu k jednotlivým hrobovým místům
– nenarušování hrobových míst nebo jakékoli jiné omezování práv nájemců hrobových míst
– zajištění ochrany zeleně, kořenového systému zeleně
Vyžaduje-li to místní situace, lze v řádu zmínit i další podmínky, např.:
– celkovou váhu naložených vozidel s ohledem na únosnost komunikací v areálech pohřebišť a svažitost terénu
– stanovené jízdní trasy, spolu s upozorněním na zjevné závady tras
– stanovený způsob napojení na elektrické, vodovodní a jiné sítě
– použití WC
– zřízení technického dvora
5. Po ukončení prací na pohřebišti je nutno uvést okolí místa, kde byly práce prováděny, do původního stavu.
V tomto článku řádu by bylo možné upravit i případné důsledky “omezení vyplývající z územního rozhodnutí o zřízení veřejného pohřebiště” ve smylu § 19 pís. g) zákona, tzn. postup a podmínky platné pro zřizování staveb (zejména stavebně náročných hrobek) na pohřebišti, umožňuje-li to konkrétní územní rozhodnutí.
Následující ustanovení čl. 10 lze využít, pokud bude řád pohřebiště vydán prostřednictvím obecně závazné vyhlášky. V případě užití obecně nezávazné formy opatření by byla v řádu upravena pouze účinnost, ustanovení článků 2 (provozní doba) a 3 (pořádek na pohřebišti) by bylo možné, jak je blíže upřesněno v úvodním komentáři, souběžně upravit obecně závaznou vyhláškou k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, popř. k užívání zařízení obce sloužícího k potřebám veřejnosti .

Článek 10
Sankce

Porušení této obecně závazné vyhlášky bude postihováno podle zákona o přestupcích a zákona o obcích.

 

Článek 11
Zrušovací ustanovení

V tomto ustanovení je třeba řešit zrušení dosud platného řádu pohřebiště vhodným způsobem, který umožní vzájemný vztah obou právních forem.

Článek 12
Účinnost

Je třeba stanovit vhodným způsobem účinnost, např. tak, že předpis (vyhláška, opatření) nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po jejím (resp. jeho) vyhlášení.

 

 

………………………….. ………………………………..
místostarosta starosta

 

Smlouva o správě veřejného pohřebiště
Smluvní strany

název obce, sídlo, IČO, kým je zastoupená (jméno, příjmení, rodné číslo a funkce zastupující osoby)

(obdobně je třeba upřesnit obvyklým způsobem identifikaci registrované církve a náboženské společnosti)

dále jen provozovatel

a

(u fyzické osoby)
jméno, příjmení, rodné číslo, adresa trvalého pobytu, podnikatelské označení subjektu, identifikace živnostenského oprávnění

(u právnické osoby)
název, sídlo, IČO, údaje o zápisu do obchodního rejstříku, kým je právnická osoba zastoupená (musí odpovídat zápisu v obchodním rejstříku)

dále jen správce

uzavírají smlouvu o správě veřejného pohřebiště

V případě, že provozovatel bude zajišťovat provozování veřejného pohřebiště jako dílčí činnosti a práce prostřednictvím více právnických nebo fyzických osob, je možné řešit vzájemné vztahy s nimi např. smlouvou o dílo, v případech trvalejší spolupráce smlouvou o činnosti, případně smlouvou inominátní, nepojmenovanou s obdobným obsahem.
I.

Předmětem této smlouvy je zajištění činností a prací označovaných jako správa, spočívajících v provozování veřejného pohřebiště podle ustanovení § 18 odst.1 a 2 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, v platném znění.
Veřejné pohřebiště leží v obci……….., na katastrálním území…………….na parcelách č……. Citované pozemky (nemovitosti) jsou zapsány v katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem v ………na Listu vlastnictví pro obec……………a katastrální území …………, List vlastnictví č…..

Přesné specifikaci nemovitostí, na nichž je veřejné pohřebiště umístěno, je třeba věnovat potřebnou pozornost, zejména s ohledem na jejich vazby k územně plánovací dokumentaci, to platí především při zřizování nových (nebo rozšiřování stávajících) veřejných pohřebišť.
O využití těchto pozemků k uvedeným účelům bylo rozhodnuto (bližší identifikace rozhodnutí příslušného státního orgánu, je-li dosažitelné).

II.

Alternativa 1
Tuto alternativu lze užít tehdy, pokud řád veřejného pohřebiště není vydán prostřednictvím obecně závazné vyhlášky obce.
(V případě, že řád veřejného pohřebiště je vydán obecně závaznou vyhláškou obce, povinnosti a činnost správce pohřebiště by v něm měly být obsaženy pouze tehdy, pokud by provozovatelem a správcem současně byla sama obec, v takovém případě však není tato smlouva potřebná. Pokud by byly povinnosti správce pohřebiště obsaženy v obecně závazné vyhlášce obce, při jejich porušení by se správce dopustil správního deliktu podle § 58 zákona o obcích, čímž by došlo ke směšování soukromoprávní a veřejnoprávní úpravy).

Správce se touto smlouvou zavazuje, že bude při správě veřejného pohřebiště postupovat v souladu s řádem veřejného pohřebiště v……, který obsahuje jeho veškerá práva i povinnosti při výkonu této činnosti. V tomtéž dokumentu jsou rovněž upravena práva a povinnosti z této smlouvy, jejichž adresátem je provozovatel pohřebiště.

Alternativa 2
Tuto alternativu lze užít, pokud je řád pohřebiště vydán obecně závaznou vyhláškou obce, její text vychází ze znění příslušných článků vzorového řádu veřejného pohřebiště.

1. Správce je povinen:
a) předat nájemci hrobového místa (dále jen “nájemce”) k užívání vyznačené, číselně označené hrobové místo;
U vsypu je vyznačeno toto místo pouze v dokumentaci vedené provozovatelem pohřebiště.
b) umožnit nájemci zřízení hrobového zařízení hrobu nebo hrobky za podmínek stanovených řádem veřejného pohřebiště.
c) umožnit nájemci užívání jeho hrobového místa a zařízení pohřebiště, zajistit přístup ke hrobovému místu a zdržet se jakýchkoli zásahů do hrobového místa nebo hrobového zařízení s výjimkou případů, kdy je nezbytné, např. v důsledku živelní pohromy bezodkladně zajistit bezpečný a plynulý provoz pohřebiště, nebo kdy je třeba provést pohřbení do sousedního hrobu, kamenosochařské práce nebo úpravu pohřebiště, v takovém případě je omezení přístupu ke hrobovému místu možné pouze po nezbytně nutnou dobu; dojde-li k zásahu do hrobového místa nebo hrobového zařízení vinou správce pohřebiště a vznikne-li škoda, je správce pohřebiště povinen hrobové místo uvést do původního stavu.
2. Hrobová místa správce zřizuje a připravuje k pronájmu tak, aby vznikly ucelené řady, oddíly či skupiny hrobů a hrobek stejného charakteru a rozměrů. Žadatel o hrobové místo nemá nárok na individuální umístění mimo vymezený prostor.
3. Správce je povinen zpřístupnit veřejné pohřebiště v provozní době stanovené řádem veřejného pohřebiště v ….. provádět dozor nad pořádkem na pohřebišti a poskytovat služby na pohřebišti v rozsahu a způsobem, který stanoví tento řád.
III.

Provozovatel se zavazuje platit správci za správu veřejného pohřebiště ročně částku, která je splatná (např. ve dvou stejných splátkách, první vždy do každého posledního dne v měsíci, kterým končí první půlrok platnosti a účinnosti této smlouvy, druhou po 6ti měsících od tohoto data. Částka odměny za správu je splatná na adrese správce v uvedený den.).

 

IV.

Provozovatel, který vykonává kontrolu nad činností správce, je zároveň povinen mu poskytovat součinnost potřebnou pro řádné fungování veřejného pohřebiště, zejména ve věcech spojených se vznikem závazkového vztahu mezi provozovatelem pohřebiště a nájemcem hrobového místa.
V.

Za porušení každé jednotlivé povinnosti plynoucí z této smlouvy si smluvní strany sjednávají smluvní pokutu ve výši ….Kč. Pokuta je splatná k rukám oprávněného do 10ti dnů, od okamžiku, kdy povinného oprávněný k jejímu zaplacení písemně vyzve. Zaplacením smluvní pokuty není dotčeno právo na náhradu škody, která vznikla porušením stanovených povinností.
Způsob vymezení jednotlivých smluvních povinností by měl být proveden pokud možno vždy tak, aby bylo možné se vyhnout pozdějším sporům o to, co se jimi rozumí, zda a v jakých případech dochází k jejich souběhu apod.

VI.

Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou a nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami. Pro její ukončení platí výpovědní lhůta, shodná jak pro provozovatele, tak i správce v délce 3 měsíců, která začíná běžet v měsíci následujícím po tom, v němž byla výpověď doručena jejímu adresátovi.
Smlouvu je ovšem možné uzavřít i na dobu určitou, považují-li to smluvní strany za účelné.
VII.

Tato smlouva se vyhotovuje ve čtyřech stejnopisech, každý se silou originálu. Pronajímatel obdrží 3 exempláře, jeden je určen správci.
Nedílnou součástí smlouvy řád veřejného pohřebiště v …. v platném znění.

 

V dne V dne

 

 

……………….. …………………
provozovatel správce

Smlouva o nájmu hrobového místa

 

Smlouva č. … o nájmu hrobového místa
uzavřená podle § 25 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů,
ve znění zákona č. 479/2001 Sb.
(dále jen “zákon”)
Smluvní strany:

Název obce, IČO, kým je obec zastoupená (jméno a funkce zastupující osoby), sídlo, číslo účtu

(dále jen pronajímatel)

(v  případě zmocnění jiné osoby je třeba uvést údaje o jiném oprávněném subjektu)

a

paní, pan
jméno: příjmení: rodné číslo:
adresa trvalého pobytu: PSČ:
v případě právnické osoby její název, sídlo, IČO, údaje o zápisu do obchodního rejstříku, kým je osoba zastoupená (uváděné jméno a funkce zastupující osoby musí odpovídat zápisu v obchodním rejstříku)

(dále jen nájemce)

uzavírají smlouvu o nájmu hrobového místa na dobu od …….. do ……..
I.
Předmět smlouvy

1. Předmětem smlouvy je zřízení nájmu k hrobovému místu
na veřejném pohřebišti (dále jen “pohřebiště”) :
skupina: řada: číslo hrobu: plocha: m2
Text je třeba diferencovat podle konkrétního typu hrobového místa, které může být určeno pro zřízení hrobu nebo hrobky, nebo může jít i o vyhrazené místo v úložišti jednotlivých uren.

2. Cena za nájem hrobového místa se skládá z nájemného a ze služeb spojených s nájmem. Cena je splatná předem na celou dobu trvání nájmu.

3. Cena za nájem a za služby s nájmem spojené je stanovena ve výši:
Text je třeba upřesnit podle daného případu
a) pro hrobové místo nebo urnové místo celkem …..,- Kč/m2/rok, z toho:
– nájemné ….,- Kč/m 2/rok,
– služby s nájmem spojené … ,- Kč/m2/rok,
b) pro hrobky a pro urnové místo v urnovém háji celkem …,- Kč/m2/rok, z toho:
– nájemné …,-Kč/m2/rok,
– služby s nájmem spojené …,-Kč/m2/rok,
c) pro vsyp: jednotná cena …..,-Kč/10 let,
d) pro místo v kolumbáriu (pro uložení maximálně 2 uren) ….,-Kč/10 let.
II.
Povinnosti pronajímatele

A. Pronajímatel se zavazuje:

1. Předat nájemci k užívání vyznačené, číselně označené hrobové místo.
Jde-li o vsyp, je třeba text upravit, neboť v takovém případě je vyznačeno toto místo pouze v dokumentaci vedené provozovatelem pohřebiště.

Následující ustanovení odst. 2 lze užít, pokud je řád pohřebiště vydán
· jiným opatřením v samostatné působnosti obce, nebo
· obecně závaznou vyhláškou obce, přičemž obec neprovozuje pohřebiště prostřednictvím jiné právnické nebo fyzické osoby ve smyslu § 18 odst. 2 zákona o pohřebnictví.

Následující ustanovení čl. 2 nelze použít, pokud by obec vydala řád pohřebiště obecně závaznou vyhláškou a provozovala pohřebiště prostřednictvím jiné právnické nebo fyzické osoby.
Řád pohřebiště by v takovém případě neměl neobsahovat “Povinnosti správce pohřebiště v souvislosti s nájmem hrobových míst” (viz text k odst. 1 čl. 5 vzorového řádu) a bylo by třeba je řešit ve smlouvě mezi provozovatelem pohřebiště (obcí) a jinou právnickou nebo fyzickou osobou (správcem) a návazně začlenit v plném znění do  této smlouvy o nájmu, tzn. např. převzít ze vzorového řádu veřejného pohřebiště ustanovení
· čl. 5 bodu 1 písm. b) spolu se zněním čl. 9
· čl. 5 odst. 1 písm. c)
· čl. 5 odst. 2.

2. Umožnit nájemci zřízení hrobového zařízení hrobu nebo hrobky za podmínek stanovených řádem pohřebiště platným pro (místně upřesnit) a umožnit nájemci užívání hrobového místa a zařízení pohřebiště v souladu s tímto řádem.

B. Pronajímatel nezodpovídá za škody způsobené na hrobovém zařízení třetí osobou nebo vyšší mocí.

III.
Povinnosti nájemce

Nájemce se zavazuje:
1. Hrobové zařízení zřídit v souladu s řádem pohřebiště platným pro (místně upřesnit).
Následující ustanovení odst. 2 lze užít jen tehdy, pokud je řád pohřebiště vydáván jiným opatřením obce v samostatné působnosti obce a nikoli obecně závaznou vyhláškou (v případě vydání řádu pohřebiště obecně závaznou vyhlášku by bylo třeba zde uvést v plném rozsahu znění článku 6 vzorového řádu veřejného pohřebiště upravující povinnosti nájemce hrobového místa a naopak je neuvádět v řádu veřejného pohřebiště). Odůvodnění tohoto postupu vyplývá z textu uvedeného před článkem 6 vzorového řádu.
2. Provádět údržbu pronajatého hrobového místa a hrobového zařízení v rozsahu a způsobem upraveným řádem pohřebiště platným pro (místně upřesnit) a plnit další povinnosti nájemce hrobového místa tímto řádem upravené.
3. V případě dalšího pohřbu lidských pozůstatků na propůjčené hrobové místo uzavřít novou smlouvu nebo doplnění k této smlouvě.
IV.
Ostatní ustanovení

1. Nájemce hrobového místa souhlasí s tím, aby údaje vedené podle § 21 zákona v  evidenci pohřebiště byly použity k zasílání informací souvisejících s užíváním hrobového místa oprávněným osobám.

2. Ve věcech této smlouvy s výjimkou jejího měnění, doplňování nebo ukončení je oprávněn za pronajímatele jednat (jméno, adresa fyzické osoby nebo název a sídlo právnické osoby, pokud jejím prostřednictvím obec pohřebiště provozuje, IČO, bankovní spojení ).

3. K převzetí písemností týkajících se této smlouvy je oprávněn také nájemcem zmocněný zástupce (jméno, adresa).
V zájmu preventivního informování nájemce lze doplnit jako samostatný bod 4 obecnou zásadu:
“Pokud se písemnost doručuje do vlastních rukou na adresu nájemce uvedenou v záhlaví smlouvy, považuje se zásilka za doručenou uplynutím posledního dne úložní lhůty u pošty.”

V.
Sankce

1. Za každé jednotlivé porušení povinnosti stanovené pronajímateli i nájemci touto smlouvou náleží oprávněné smluvní straně smluvní pokuta ve výši 1 000,- Kč.
VI.
Závěrečná ustanovení

1. Tato smlouva může být měněna či doplňována pouze písemnými číslovanými dodatky.

2. Smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami. (datum účinnosti lze posunout i na pozdější dobu).

3. Smlouva je vyhotovena ve dvou stejnopisech, z nichž po jednom obdrží každá ze smluvních
stran.

Z právního hlediska není následující doložka nutná, ale lze ji doporučit v zájmu evidence pronajímatele.
VII.
Doložka

1. Tato smlouva byla schválena radou ….. na schůzi č. …..dne………

 
V …. dne: dne:

 
…………………………………. ….…………………

podpis a razítko pronajímatele podpis nájemce