Vzorový řád krematoria
variantně podle osoby provozovatele, je-li provozovatelem krematoria
· obec
název obce, kým je obec zastoupená (jméno a funkce zastupující osoby), sídlo, tel. spojení, popř. e-mailová adresa
· právnická osoba
název, kým je právnická osoba zastoupená (jméno a funkce zastupující osoby), sídlo, tel. spojení, popř. e-mailová adresa
· fyzická osoba
paní, pan (jméno, příjmení fyzické osoby), adresa trvalého pobytu, tel. spojení, popř. e-mailová adresa
jako provozovatel krematoria vydává v souladu s ustanovením § 14 odst. 2 písm. b) zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pohřebnictví)
řád krematoria v …
(označení obce, na jejímž katastrálním území je krematorium provozováno)
Článek 1
Základní ustanovení
Řád krematoria stanoví podmínky, za nichž provozovatel krematoria zabezpečuje provozování krematoria podle § 13 zákona o pohřebnictví. Je závazný pro provozovatele krematoria, jeho zaměstnance a ve vztahu k rozsahu a způsobu poskytování služeb pro všechny subjekty, které služeb krematoria využívají.
Článek 2
Rozsah služeb
Krematorium zabezpečuje
· zpopelňování lidských pozůstatků a exhumovaných lidských ostatků a související nakládání s nimi, úpravu a ukládání popela do uren, jejich předávání nebo rozesílání
· zpopelňování tkání nebo orgánů odňatých žijícím osobám při poskytování zdravotní péče ve zdravotnických zařízeních včetně potracených nebo předčasně odňatých lidských plodů (dále jen lidské tkáně a orgány)
· další činnosti, jako provozování obřadní síně, provádění smutečních obřadů apod.
Článek 3
Provozní doba
Provozní doby pro poskytování služeb krematoria
zde je možné odlišit provozní doby pro subjekty využívající služeb krematoria, tzn. zejména pro
· příjímání lidských pozůstatků a lidských tkání a orgánů ke zpopelnění
· výdej uren se zpopelněnými ostatky
· jiná jednání s veřejností
· příjem objednávek pro smuteční obřady, pokud je krematorium provádí, upřesnění doby a způsobu jejich konání (délka apod.), alternativně je lze upravit v článku 12 pojednávajícím o provádění pietních aktů.
Článek 4
Podmínky pro přijímání lidských pozůstatků, lidských ostatků a tkání a orgánů ke zpopelnění
(1) Provozovatel krematoria je oprávněn převzít lidské pozůstatky ke zpopelnění a zpopelnit je, pokud jsou splněny podmínky upravené v § 14 odst. 1 zákona o pohřebnictví (tzn. zpopelnit je jen tehdy, je-li úmrtí doloženo listem o prohlídce mrtvého vystaveným prohlížejícím lékařem a v případě provedení pitvy doplněným o příslušné údaje lékařem, který pitvu provedl; v případě podezření ze spáchání trestného činu v souvislosti s úmrtím je kromě toho nutný i písemný souhlas státního zástupce nebo jiného orgánu činného v trestním řízení, který je k tomu oprávněn podle Trestního řádu). Splnění těchto podmínek doloží předávající pohřební služba příslušným zaměstnancům krematoria při přijetí lidských pozůstatků.
(2) Provozovatel krematoria je povinen vyžadovat, aby předávané lidské pozůstatky byly uloženy v rakvích způsobem, uvedeným v příslušných ustanoveních zákona o pohřebnictví, zejména v
· § 4 odst. 1 písm. a (uložení lidských pozůstatků osoby, která v době úmrtí byla nakažena nebezpečnou nemocí nebo lidských pozůstatků ve stavu pokročilého rozkladu pouze do konečné rakve),
· § 5 odst. 3 (okresní hygienik může stanovit způsob nakládání s lidskými pozůstatky osob nakažených v době úmrtí nebezpečnou nemocí, např. užít neprodyšně uzavřenou rakev a označit ji zákazem otevření)
· § 8 odst. 1 (provozovatel pohřební služby je povinen zajistit, aby lidské pozůstatky při převozech na místo pohřbení nebo vystavení byly oblečené a uloženy do konečné rakve)
· § 8 odst. 2 (uložení nekonzervovaných nebo nebalzamovaných lidských pozůstatků přepravovaných po dobu přesahující 8 hodin nebo na vzdálenost větší než 500 km v neprodyšně uzavřené rakvi nebo v chladicím zařízení).
(3) Lidské pozůstatky v rozkladu, k nimž má být konán smuteční obřad, musí být v zájmu ochrany zdraví zaměstnanců a estetického průběhu smutečního obřadu uloženy do mrazicího boxu na –10 °C, a to až do doby konání smutečního obřadu. Zpopelnění takových lidských pozůstatků může krematorium provést přednostně, za zvláštní příplatek. Po dohodě s osobou sjednávající pohřbení lze provést zpopelnění i před smutečním obřadem.
(4) Lidské pozůstatky dopravené ke zpopelnění z jiného státu lze přijmout ke zpopelnění a zpopelnit je jen tehdy, pokud byla splněna ustanovení o přepravě lidských pozůstatků ze zahraničí obsažená v § 9 odst. 4 zákona o pohřebnictví.
(5) Každé lidské pozůstatky a lidské ostatky mohou být zpopelňovány pouze v samostatné rakvi. Zetlelé lidské ostatky exhumované z jednoho hrobu (hrobky) mohou být zpopelněny ve společné rakvi.
(6) Zdravotnické zařízení může sjednat s krematoriem zpopelnění lidských tkání a orgánů, přitom musí předložit prohlášení, že v rakvi jsou pouze lidské tkáně a orgány, u nichž není podezření z trestného činu. Lidské tkáně a orgány lze zpopelňovat pouze v samostatných rakvích, popř. schránkách odsouhlasených provozovatelem krematoria.
(7) Do rakve s lidskými pozůstatky a ostatky nebo s lidskými tkáněmi a orgány nesmí být vloženy předměty z nespalitelných hmot, pokud se nejedná o šperky či kovové zubní náhrady, příp. nespalitelné části oděvů zemřelých a hořlaviny I. a II. třídy.
Článek 5
Druhy rakví, které je možné zpopelňovat
Rakev určená pro zpopelnění lidských pozůstatků nebo lidských ostatků musí
provozovatel krematoria si může vybrat z následujících alternativ, popř. připustit obě možnosti
alternativa 1
být vyrobena v souladu s ČSN 49 3160 a pro užitý typ rakve musí být vydán atest ekologické nezávadnosti
alternativa 2
vyhovovat těmto podmínkám:
1. nesmí přesahovat délku 220 cm, šířku 80 cm a výšku včetně podstavce 76 cm,
2. nesmí propouštět kapaliny,
3. pro užitý typ rakve musí být vydán atest ekologické nezávadnosti.
Článek 6
Evidence lidských pozůstatků, lidských ostatků, lidských tkání a orgánů přijatých ke zpopelnění
(1) Rakev s lidskými pozůstatky a s lidskými ostatky určená ke zpopelnění musí být před předáním krematoriu označena štítkem se jménem a příjmením zemřelého a typovým označením rakve. Přijetí musí krematorium neprodleně zaevidovat v knize příjmu. Přijímající pracovník ověří, zda údaje na štítku a v knize příjmu souhlasí s údaji v listu o prohlídce mrtvého. Při zjištění nesrovnalostí je přijímající pracovník krematoria oprávněn přijetí lidských pozůstatků nebo lidských ostatků do vyřešení nesrovnalostí odmítnout.
(2) Jestliže je v listu o prohlídce mrtvého uvedeno, že zemřelý měl snímatelné nebo nesnímatelné předměty, o nichž lze předpokládat, že jsou z drahých kovů, vyznačí přejímající pracovník tuto skutečnost výrazně do knihy příjmu zemřelých v krematoriu a dále postupuje podle tzv. “zvláštního režimu zpopelnění” (viz článek 11 ).
(3) Zápis převzatých lidských pozůstatků a lidských ostatků do knihy příjmu zahrnuje
· identifikaci předávající pohřební služby nebo předávajícího jiného subjektu
(v případě zpopelňování lidských ostatků může jít např. o provozovatele pohřebiště)
· datum přijetí lidských pozůstatků nebo lidských ostatků
· jméno a příjmení zemřelého
· den, měsíc, rok a místo narození
· datum obřadu (má-li být proveden obřad)
· popis předaných předmětů, o nichž lze předpokládat, že jsou z drahých kovů (ozdoby, protetika apod.)
· označení typu dodané rakve
· podpis předávajícího subjektu
· podpis přijímajícího zástupce krematoria
(4) Zpopelnění lidských pozůstatků, lidských ostatků, lidských tkání a orgánů se zaznamenává do tzv. knihy zpopelnění, která obsahuje
· evidenční číslo zpopelnění
· jméno a příjmení zemřelého
· den, měsíc, rok a místo narození
· poslední trvalé bydliště
· den, měsíc, rok a místo úmrtí
· den, měsíc, rok a datum zpopelnění
· komu byla urna vydána, popř. jak s ní bylo jinak naloženo (v případě, že urna nebyla osobou sjednávající pohřbení nebo jí pověřenou osobou vyzvednuta).
(5) Kromě těchto údajů může kniha zpopelnění obsahovat ještě další údaje, pokud to provozovatel krematoria považuje za účelné.
(6) Evidenční čísla zpopelnění jsou přidělována v knize zpopelnění pracovníkem krematoria v postupném pořadí (od počátku zahájení provozu krematoria) při zápisu údajů z listu o prohlídce mrtvého.
(7) Listy o prohlídce mrtvého, které slouží jako zdroje informací pro vedení evidence, jsou zakládány v krematoriu podle evidenčních čísel zpopelnění.
Článek 7
Uložení lidských pozůstatků, lidských ostatků a lidských tkání a orgánů do zpopelnění
(1) Krematorium ukládá lidské pozůstatky a nezetlelé lidské ostatky do zpopelnění pouze v chladicím zařízení splňujícím podmínky uvedené v § 7 odst.1 písm.e) zákona o pohřebnictví, tzn.:
Chladicí zařízení musí zajišťovat trvalé udržení teploty v rozmezí 0 až + 2°C a v případě, kdy lhůta od zjištění úmrtí přesáhne 1 týden, nebo kdy to vyžaduje stav lidských pozůstatků, v chladicím zařízení zajišťujícím trvalé udržení teploty nižší než – 10°C.
(2) Zetlelé lidské ostatky a lidské tkáně a orgány ukládá krematorium do zpopelnění v chladicím zařízení při teplotě 0 až + 2 °C.
(3) Lidské pozůstatky a lidské ostatky přijaté ke zpopelnění jsou do chladicího zařízení krematoria ukládány vždy v rakvi, lidské tkáně a orgány v rakvi nebo ve schránce odsouhlasené provozovatelem krematoria.
(4) Jestliže je v listu o prohlídce mrtvého uvedeno, že zemřelý měl snímatelné nebo nesnímatelné předměty, o nichž lze předpokládat, že jsou z drahých kovů, postupuje se při uložení rakve s lidskými pozůstatky do zpopelnění podle tzv. “zvláštního režimu zpopelnění” (viz článek 11).
Článek 8
Podmínky zpopelňování lidských pozůstatků, lidských ostatků, lidských tkání a orgánů
(1) Rakev s lidskými pozůstatky, lidskými ostatky, lidskými tkáněmi a orgány musí být před zasunutím do kremační pece označena podle § 14 odst. 2 písm. e) zákona o pohřebnictví (tzn. opatřena značkou nezničitelnou ohněm, obsahující číslo záznamu o zpopelnění – tzv. evidenční číslo zpopelnění – v návaznosti na vedenou evidenci).
(2) Krematorium je povinno dbát, aby se zpopelňování provádělo při dodržování všech hygienických a pietních zásad, popel jednoho mrtvého se nemísil s popelem jiného mrtvého nebo nedošlo k jeho záměně.
(3) Jestliže je v listu o prohlídce mrtvého uvedeno, že zemřelý měl snímatelné nebo nesnímatelné předměty, o nichž lze předpokládat, že jsou z drahých kovů postupuje se podle tzv. “zvláštního režimu zpopelnění” (viz článek 11).
(4) O pořadí zpopelňování rozhoduje provozovatel krematoria, přihlíží přitom k provozním, hygienickým a estetickým důvodům.
Článek 9
Způsob ukládání zpopelněných lidských ostatků do uren
(1) Po každém zpopelnění musí být popel pečlivě a úplně vybrán z kremační pece a uložen do urny v souladu s ustanovením § 14 odst. 2 písm. f) zákona o pohřebnictví, tzn.:
Popel zbavený kovových a jiných nespalitelných příměsí spolu s nespalitelnou značkou obsahující číslo záznamu o zpopelnění – tzv. evidenční číslo zpopelnění – je třeba uložit do pevně uzavíratelné urny, důkladně ji uzavřít a označit štítkem obsahujícím
· číslo záznamu o zpopelnění (evidenční číslo zpopelnění)
· jméno a příjmením zemřelého;
· místo a datum narození, úmrtí a zpopelnění
k těmto označením doporučujeme připojit i
· název krematoria
(nejlépe vycházející z označení obce, na jejímž katastrálním území je krematorium provozováno).
(2) Popel, který se po jednotlivých zpopelněních nevejde do uren předávaných pozůstalým, je povinen provozovatel krematoria shromažďovat a ukládat do společného hrobu.
Článek 10
Uskladnění a předávání uren
(1) Při výdeji urny osobě, která sjednala pohřbení nebo jí pověřené osobě, postupuje krematorium podle § 14 odst. 2 písm. h) zákona o pohřebnictví, tzn.:
Bez zbytečného odkladu je třeba vyzvat k převzetí a předat urnu fyzické nebo právnické osobě, která sjednala pohřbení, nebo jí pověřené osobě (případně na vyžádání urnu oprávněné osobě zaslat). Pokud tato osoba do 12 měsíců ode dne zpopelnění urnu od provozovatele krematoria nepřevezme, je provozovatel krematoria oprávněn lidské ostatky uložit smísením se zemí do společného hrobu na veřejném pohřebišti (datum a místo, kde byly zpopelněné lidské ostatky uloženy do společného hrobu musí být evidovány).
(2) Převzetí urny s popelem potvrdí svým podpisem v knize zpopelnění osoba, která sjednala pohřbení.
(3) Dovoluje-li to dostatek místa, může krematorium zajišťovat za zvláštní poplatek dočasnou úschovu urny.
Článek 11
Zvláštní režim zpopelnění
(1) Provozovatel krematoria je povinen podle § 14 odst. 2 písm. g) zákona o pohřebnictví předat proti písemnému potvrzení soudu, příslušnému k projednání dědictví, k dědickému řízení předměty nalezené mezi zpopelněnými lidskými pozůstatky, o nichž lze zejména s přihlédnutím k listu o prohlídce mrtvého důvodně předpokládat, že jde o slitky z drahých kovů.
(2) K zabezpečení tohoto požadavku je stanoven tzv. “zvláštní režim zpopelnění” zahrnující následující postup:
tento postup je doporučením, jak realizovat zákonem stanovený požadavek
1. Je-li v listu o prohlídce mrtvého uvedeno, že má při sobě snímatelné nebo nesnímatelné předměty, o nichž lze důvodně předpokládat, že jsou z drahých kovů, je povinen přejímající pracovník provést jejich fyzické porovnání s údaji uvedenými na listu o prohlídce mrtvého (výjimku tvoří případy, pokud okresní hygienik zakázal otevření rakve v rámci stanovení způsobu nakládání s lidskými pozůstatky podle § 5 odst. 6 zákona o pohřebnictví). Pokud jsou zjištěny nesrovnalosti, je povinen mrtvého nepřevzít, nepotvrdí-li písemně zjištěný rozdíl osoba předávající lidské pozůstatky.
2. Po provedení kontroly dle odst. 1 uloží rakev s lidskými pozůstatky v uzamčeném chladicím zařízení až do doby převzetí ke zpopelnění.
3. Při převzetí rakve z chladicího zařízení, jejím transportu ke kremační peci, vložení do pece a dále při hledání nemagnetických kovových slitků, o nichž lze předpokládat, že jsou z drahých kovů, jejich zaevidování a uložení musí být kromě pracovníka provádějícího zmíněné úkony po celou dobu přítomen druhý, dozorující pracovník, určený provozovatelem krematoria..
4. Před zpopelněním provedou pracovníci uvedení v předchozím odstavci kontrolu snímatelných nebo nesnímatelných předmětů z drahých kovů, dle zápisu z knihy příjmu, případně listu o prohlídce zemřelého (výjimku tvoří případy, pokud okresní hygienik zakázal otevření rakve v rámci stanovení způsobu nakládání s lidskými pozůstatky podle § 5 odst. 3 zákona o pohřebnictví). Při zjištění nesrovnalostí nesmí být zahájeno zpopelňování až do vyřešení celého případu.
5. Zpopelnění může být zahájeno, pokud kontrola proběhne bez závad, případně po vyřešení zjištěných nesrovnalostí.
6. Po zpopelnění musí být odděleny nemagnetické kovové slitky, o nichž lze předpokládat, že jsou z drahých kovů.
7. Tyto slitky se blíže identifikují (váhově co nejpřesněji v g, nebo jiným způsobem, např. fotograficky, popisem apod.; vhodný způsob stanoví podle konkrétních podmínek a možností provozovatel krematoria) zaevidují a předají proti písemnému potvrzení místně příslušnému soudu pro pozůstalostní řízení.
Na základě stanoviska Ministerstva spravedlnosti je nutné tyto slitky předávat osobně soudu příslušnému k projednání dědictví.
Pro předávání do vlastních rukou doporučujeme vystavit protokol obsahující
· jméno a příjmení zemřelého
· poslední trvalé bydliště zemřelého
· datum narození a datum úmrtí zemřelého
· datum a evidenční číslo zpopelnění
· popis a váhu slitků
· datum předání
· jména, podpisy a razítka předávajícího a přejímajícího, popř. i evidenční nebo jednací číslo přejímajícího soudu.
Článek 12
Provádění smutečních obřadů
(1) Krematorium provádí podle objednávky fyzických a právnických osob smuteční obřady před zpopelněním, popřípadě smuteční obřady s vystavením urny se zpopelněnými ostatky.
(2) Krematorium umožňuje v souladu s ustanovením § 14 odst. 2 písm. c) zákona o pohřebnictví při smutečních obřadech účast registrovaných církví, náboženských společností a jiných subjektů a právnických osob v souladu s projevenou vůlí osoby sjednávající pohřbení.
(3) Při příjmu objednávky smutečního obřadu stanoví pracovníci provozovatele krematoria datum a dobu provedení obřadu.
(4) Smuteční obřady se provádějí ve stanovené provozní době zpravidla v pracovních dnech, v případě potřeby i ve dnech pracovního klidu, konají se v odstupu minimálně 30 minut. (Toto ustanovení lze alternativně zahrnout do článku 3 pojednávajícího souhrnně o provozní době krematoria.)
(5) Objednavatel si může rovněž objednat další služby, které může krematorium provést, pokud neodporují platným právním předpisům, veřejnému pořádku a důstojnosti obřadu.
(6) Denní pořad smutečních obřadů s vyznačením jmen zemřelých a doby konání obřadů vyvěsí provozovatel na obvyklém místě přístupném veřejnosti.
(7) Provozovatel je oprávněn odložit provedení kremačního obřadu, nebylo-li tělo zemřelého dopraveno do krematoria včas v potřebné lhůtě (konkrétně ji stanoví provozovatel krematoria) před začátkem smutečního obřadu.
(8) Krematorium umožní vystavení zemřelého (ve lhůtě do 1 týdne od úmrtí, je-li tělo konzervováno, i ve lhůtě delší – viz ustanovení § 4 odst. 1 písm. c) zákona o pohřebnictví), pokud o to sjednavatel pohřbení (smutečního obřadu) požádá ve lhůtě (konkrétně ji stanoví provozovatel krematoria) před začátkem smutečního obřadu.
(9) Rakve se zemřelými, pro něž má být proveden smuteční obřad, musí být přejímajícím pracovníkem krematoria viditelně označeny druhem smutečního obřadu, dnem a hodinou konání.
(10) Pro smuteční obřad rozloučení se zpopelněnými lidskými pozůstatky lze zapůjčit výhradně novou rakev zakoupenou od výrobce.
Jedná se o situaci, kdy je prováděn obřad již po zpopelnění zemřelého a zapůjčená rakev je pouze dekorací bez jakéhokoliv obsahu.
(11) Žádá-li sjednavatel pohřbení otevření rakve k ověření totožnosti zemřelého, krematorium mu je povinno vyhovět (s výjimkou případů, kdy to neumožní okresní hygienik podle ustanovení čl. 5 odst. 3 zákona o pohřebnictví). Vzniknou-li přitom jakékoliv pochybnosti, nesmí být zpopelnění provedeno, dokud nebude totožnost zemřelého bezpečně ověřena.
Vzhledem k tomu, že je nezbytně nutné vědět, čí pozůstatky mají být zpopelněny, je nutné v případě pochybností zvolit takový režim, aby nedošlo k ohrožení zdraví či životů přítomných. Hygienik v těchto případech bude muset určit další potřebný postup umožňující zjištění totožnosti zemřelého.
(12) Pracovníci krematoria nejsou oprávněni se zemřelým manipulovat, s výjimkou nejjednodušších úprav oděvu před pietním aktem. Za vzhled a úpravu zemřelého, typ dodané rakve, dodané věnce, kytice a jiné květinové dary včetně stuh odpovídá osoba (pohřební služba), která smuteční obřad v krematoriu objednala a předala krematoriu rakev se zemřelým a květinové dary.
(13) Pokud nebudou věnce, kytice a jiné květinové dary včetně stuh věnované k uctění památky zemřelého na požádání objednavatele vydány pozůstalým, budou provozovatelem krematoria po skončení smutečního obřadu zničeny.
(14) Připomínky týkající se dodané rakve, úpravy zemřelého nebo květinových darů může uplatnit sjednavatel pohřbení bezprostředně po zjištění nesrovnalostí u pohřební služby, s níž pohřbení zahrnující smuteční obřad sjednával. V zájmu zabezpečení předmětů potřebných pro reklamační řízení je třeba, aby o této skutečnosti informoval bezprostředně po pietním obřadu provozovatele krematoria. Ten poté posečká s likvidací předmětu reklamace, aby umožnil posouzení oprávněnosti uplatněné reklamace.
(15) Pozůstalí mohou uplatnit případné připomínky k průběhu smutečního obřadu v průběhu nebo bezprostředně po obřadu přímo v krematoriu u osoby zastupující provozovatele krematoria.
Článek 13
Chování pracovníků krematoria a jeho návštěvníků
(1) Pracovníci krematoria jsou povinni
· zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem svého zaměstnání,
· musí být vždy slušně a pietně oděni a musí zachovávat zásady osobní hygieny,
· chovat se k pozůstalým i ostatním návštěvníkům zdvořile a ohleduplně,
· zachovávat pietu k zemřelým, kteří jsou zpopelňováni,
· dbát, aby obřadní síň byla udržována v čistém, upraveném stavu a rakev se zemřelým byla k obřadu vystavena důstojně,
· zamezit vstupu nepovolaných osob do provozních prostor krematoria (žároviště, chladících komor apod.).
(2) Návštěvníci krematoria jsou povinni
· chovat se vždy způsobem odpovídajícím důstojnosti místa; není dovoleno zejména dělat hluk, užívat komunikační přístroje (mobilní telefony), kouřit, odhazovat odpadky, vodit (nosit) zvířata nebo si jinak nevhodně počínat,
· vstupovat do obřadní síně po uvedení pověřenými zaměstnanci krematoria, děti do 10 let mohou vstupovat do prostor krematoria jen v doprovodu dospělých,
· respektovat pokyny zaměstnanců krematoria spojené s pohybem v prostorách krematoria a zachováváním důstojnosti daného místa.
(3) Závažné porušení řádu krematoria jeho návštěvníky může být řešeno jako přestupek nebo trestný čin.
Článek 14
Ostatní ustanovení
Řád krematoria je k dispozici k nahlédnutí v kanceláři krematoria a vystaven na obvyklém místě vyhrazeném pro informace určené návštěvníkům krematoria, na požádání může být poskytnut smluvním partnerům krematoria.
Článek 15
Účinnost
Tento řád krematoria nabývá účinnosti …(účinnost musí být stanovena návazně na schválení řádu okresním hygienikem podle § 14 odst. 2 písm. b) zákona o pohřebnictví)
……………….. …………………………….
datum podpis provozovatele krematoria
Souhlas okresního hygienika :